V páteční části se hráči dozvěděli o Odkazu zakladatelů naší hry a o tom, že se kdosi snaží toto tajemství prolomit. Sledováním podezřelého bylo zjištěno, že stopa vede právě do Třebíče, kam se hráči druhý den ráno vypravili.
Po městě pak plněním nejrůznějších úkolů získávali jednotlivé stopy, které vedly ke třem klíčům od bedny, která skrývá zmíněný Odkaz zakladatelů. Hráči pluli po řece, slaňovali skály, řešili rébusy a šifry, podívali se do podzemí i vysoko nad zem. Kulisy historického města zapsaného na seznamu UNESCO nabídly také ryze moderní zážitky, ale třeba i návštěvu tajemných památek tak, jak se nezadařilo ještě nikomu předtím.

Krátký sestřih dokumentačního videa

Kasino

V páteční podvečer se tři nejúspěšnější Famiglie sešly v soukromém kasinu Společnosti Geologica Siciliana v Brně. Svěřený kapitál investovaly do činnosti ryze mafiánské, do hazardu. Poměřily se v pokeru, člověče nezlob se, kostkách, skořápkách a blackjacku. Na místě se Famigliím od krupiérů podařilo získat další informace o obvyklé klientele kasina. Přímo v prostorách kasina (i mimo ně) tak nalezli skrýše plné assassinských dolarů.
Pozorným assassinům naštěstí neuniklo, že se do uzavřené společnosti vmísil zvědavý fotograf. Sledovali ho až k vlaku a cestou ukořistili flash disk, na který si uložil fotografie z kasina, i zašifrovanou poznámku. Po rozluštění zprávy jsme zjistili, že fotograf má namířeno do Třebíče a jeho informátor pojede ranním vlakem z Náměště. Bylo rozhodnuto, ráno musí všichni vyrazit vlakem směr Třebíč

Donové Famiglií během noci obdrželi e-mail, který jim Padrinové sestavili podle zjištěného směru cesty a možných otázek, které by se jim mohly hodit při návštěvě nového města.
Druhý den ráno hráči přijeli na třebíčské vlakové nádraží. Zde dostali záplavu informací a materiálů. Hned tři mapy Třebíče, informace o restauracích a hospodách a schéma se systémem městské autobusové dopravy.

Libušino údolí - bludiště

Hra byla velmi komplexní a většině týmů zabrala několik hodin. Odehrávala se v dlouhém táhlem údolním lesoparku. Na hráče čekalo 30 stanovišť, přičemž jen některá skrývala schránku, béčka nebo virtuální nápovědu. Principem bylo správně projít stanovišti, vždy bylo na výběr ze dvou dalších cest. Vybíralo se buďto odpovědí z jiného (virtuálního) stanoviště nebo splněním úkolu.

Průchod pak obnášel pořadí asi 13 stanovišť. Bylo zakázáno používání mobilních telefonů, každá rodina obdržela tři vysílačky a až tři mapy. Na "falešném okruhu", kde se dalo spadnout do nekonečné smyčky, hráči použili některé (někdy ne úplně jasné) odpovědi na otázky z vlaku.

Úkoly

• StarDance - Marek a Tereza uvádí známou soutěž, hráči je musí přesvědčit o svém tanečním umění

• lezení I - šplh na laně; každý hráč z rodiny se mohl pokusit pouze jednou o zdolání lezeckých stanovišť, přičemž nebylo známé, že jich bude víc a kolik

• běh - úkolem bylo předběhnout slečnu, která "zná zkratku" nebo přijít na fígl, proč pokaždé vyhraje (účastnil se vždy jen jeden hráč)
• lezení II - boulder na skalce asi do 5 m
• rozdělání ohně z dostupných materiálů
• lezení III - slaňování skály

Uprostřed skály v jeskyňce byla hledaná indicie

Misionáři a kanibalové

Známá logická hádanka, kdy na jednom břehu stojí tři kanibalové a tři misionáři, mohou použít dvoumístnou loďku a nesmí být v žádné chvíli na žádném břehu více kanibalů, dostala reálné obrysy na řece přímo u známé sodovkárny ZON. Na druhou stranu se musela dostat celá Famiglie. Po splnění úkolu dostali nápovědu, podle které na nedalekém mostě (zespoda uprostřed) získali druhou indicii.

Rabíni

V nádherných kulisách velmi spletité Židovské čtvrti se přímo nabízel tematický úkol. Hráči měli za úkol sledovat tematicky oblečené rabíny (obecně židovské postavy), kteří si na různých místech předávali důležité předměty (v našem podání zvonečky). Jednotlivé Famiglie měly tyto předměty co nejnenápadněji získat. Příznakem držení předmětu rabínem byl nasazený klobouk. Pokud si rabín nebyl zcela jistý soukromím, zvoneček neschovával a pokračoval dál.

Skrytá šifra

Jelikož je schéma MAD Třebíč, které hráči na začátku dostali záměrně v záplavě dalších informací a textů, náhodou dílem Padrina Sornione, mohli v něm nalézt hned pětkrát logo Assassina. Na označnících zvýrazněných zastávek se nachází mimo jízdních řádů i stejná mapka, která zvýrazňuje jedno písmeno v zastávce a odkazuje na další zastávku v pořadí písmen ve slově.
Výsledkem šifry bylo slovo BRÁNA. Cílový dům se totiž nacházel v blízkosti (židovské) brány.

V původním plánu byla i mezihra, která by se uskutečnila na hlavním třebíčském náměstí (které je největší na Moravě). Nebyl ale konkrétní plán, a navíc jsme raději kvůli zpoždění z předchozího bloku raději dříve začali s blokem následujícím.

Laguna

Jedno ze stanovišť v druhém bloku se odehrávalo v příjemném relaxačním prostředí aquaparku Laguna. Hráči se zde dozvěděli, že se mají dostat do skříňky číslo 13, aby získali další důležité informace o třebíčských assassinských tajemstvích. Klíč u sebe (na ruce nebo noze) má slečna uvnitř aquaparku. Poslední informace byla, že ji doprovází její přítel, kterého určitě není vhodné rozhněvat.

Spravedlnost

Další z tajemnějších stanovišť se odehrávalo na místě, kde ve středověku Třebíč vykonávala hrdelní právo, na malém vršku, kde jsou po 250 letech stále zřejmé kamenné základy popraviště. Hráči se zde neunavili fyzicky, ale možná psychicky. Od popraviště vedla cesta s několika málo stanovišti, které byly mezi sebou určeny vždy pomocí azimutu a vzdálenosti. Tato dvě čísla ale byla vždy lehce zašifrována. Na konci cesty je čekala další indicie.
Tu ale nečekaně zcizila místní mládež, která na přilehlém hřišti hrála basketbal. Indicii pak vrátili výměnou za společnou hru.

detaily

• "místní mládež" sice opravdu byla místní, ale ne nečekaná
• mezi šiframi mohli hráči objevit uzlový kód quipu, krabičku s kamínky (jejich počet byl hledané číslo) nebo cézarovu šifru
• tři ze čtyř hráčů basketbalu a míč byli "vypůjčeni" z místního gymnázia
• poslední rodina kvůli svému zdržení vyzkoušela noční verzi této hry - s baterkami a čelovkami
• bylo úžasné sledovat, jak se původně unavení hráči dokázali hrou probrat

(skrýt detaily)

Druhý blok měl ještě pokračovat nejextrémnější částí v historii Assassina, který obnášel cestu potrubím potoka s průměrem asi 80 cm, do kopce a proti tenkému proudu potoka. Tato asi 50m cesta ale obvykle trvá 10 šílených minut. Na konci se v šachtě, kde všude cáká voda, dodnes nachází krabička s poslední indicií pro večerní část. Na cestu zpět (a případnou záchranu) měli být hráči vybaveni malým skateboardem, který by jim usnadnil cestu dolů. Jízda příkrým potrubím by byla skvělá, kdyby ale dole netekl nepatrný potůček.
Místo se nacházelo velmi daleko od ostatních dvou (ale na jednu cestu bylo spočítáno, že se hráči svezou městskou dopravou), a proto bylo od stanoviště upuštěno.

Dům se studnou

Společný závěr sobotního snažení se konal znovu v uličkách Židovského města, které potmě dostaly více ponurou atmosféru. Indicie hráče dovedly do domu, ve kterém se nachází historická kamenná studna. Na tomto místě se nacházely první ze tří předmětů, které Famiglie měly podle indicií získat - slánka, obrázek a modlitební knížka. V nich se skrývaly stopy pro další pokračování, ale hlavně, v jednom z nich, první klíč k Odkazu zakladatelů.

Večer byl zakončen vydatnou večeří s pizzou, saláty a samozřejmě ZONkou, která se vyrábí v sousedním domě od ubytování. Hráči si z ingrediencí mohli namíchat vlastní poměr chutí.

Padrinové ale dál pracovali a zjišťovali kontakty a stopy. Kolem druhé hodiny už toho věděli tolik, že mohli vyslat hráče na další místa.

Informátor

Vedení domluvilo schůzku s velmi paranoidním informátorem, který si jako čas stanovil tuto noční hodinu a jako místo neexistující stanoviště č. 7 na autobusovém nádraží (kde je téměř 30 stanovišť). Hráči se s ním zkusili domluvit na předání důležitého flash disku, jenže se k této schůzce neplánovaně přidala městská policie. Informátor v domnění zrady vhodil disk do kanálu a utekl.
Po chvíli rozmýšlení zjistili hráči na mapě, že flash disk možná není ztracen. Na mapě totiž viděli, že pod nádražím protéká potok. Proto zamířili do Libušina údolí, kde odpoledne viděli, jak se noří pod zem. Zde již na ně čekala rychle domluvená spojka, která jim půjčila holínky a broďáky. Hráče čekala 560 m dlouhá cesta celkem luxusně širokým podzemím a na konci šachta s flash diskem.
Ziskem disku Famiglie získaly programy na rozkódování zaheslovaného zip souboru, rozpoznávač zvukových kódů telefonních číselníků a software pro střih zvuku. Tím mohli, pokud toho nebyli schopni už dříve, rozkódovat nahrávku, která jim byla zaslána v noci na sobotu spolu s otázkami do vlaku.

Městská věž

Další jistě působivé stanoviště se nacházelo 35 m nad městem, na městské věži. Hráči zde řešili šifru, ve které se potřebovali pořádně rozhlédnout po městě a okolí. I když potmě vše vypadá jinak, ve chvíli volna si mohli prohlédnout již navštívená třebíčská místa. Výsledkem šifry byla krypta baziliky.

Bazilika

Stanoviště, od kterého jsme toho nejvíce očekávali, a které bylo jako úplně první lokalita naplánované - krypta baziliky. Ve velmi tematickém a tajemném podzemí stavby, která je společně s Židovskou čtvrtí zapsána na prestižní seznam památek UNESCO, hráči zažili něco, co nikdo jiný před nimi. Mezi mohutnými sloupy bylo propleteno provázkové (po vzoru laserového) bludiště se zvonečky. Jasným úkolem jednoho hráče bylo dostat se na druhou stranu a zpět bez dotyku.
Do krypty a zpět Famiglie vodili tři mniši, kterým nebylo vidět do tváře. Po celou dobu nepromluvili ani slovo a ani hráči nesměli přespříliš hlučit. Zdálky zněl mnišský chorál.
Jedna z Famiglií měla navíc informaci, že se v kryptě nachází na levém oltáři i druhý klíč pro otevření historické bedny.

detaily

• toto stanoviště možná ani nevzniklo jako součást jarní části, ale naopak jarní část vznikla proto, aby mohla být součástí tohoto stanoviště
  
• nápad na toto stanoviště jako součást třebíčské jarní části vznikl již při příchodu Padrina Sornione do Vedení Společnosti
• studenti gymnázia v Třebíči, kteří se objevili při večeři na pomoc se zkapacitněním místa na spaní, chtěli pomoct i s přípravou tohoto stanoviště; proto nám chystání (což byla velká neznámá) nakonec zabralo pouze hodinu
• mniši, hudba a po obvodu hořící svíčky (bohužel s kratší životností než bylo uvedeno) tvořily nezapomenutelnou atmosféru
• po uklizení stanoviště, asi v 6 ráno, krátce vydatně sprchlo; bylo hlášeno více deště, a proto jsme byli za tuto volnou chvíli moc rádi

(skrýt detaily)

Židovský hřbitov

Poslední blok stanovišť v neděli dopoledne vedl ke zjištění souřadnic bedny s Odkazem zakladatelů, tedy cíli celého víkendového snažení.
Začínalo se na židovském hřbitově, který je se svými 2 600 náhrobky druhý největší v Česku. Některé náhrobky jsou až 400 let staré. Několik z nich má na sobě zezadu číslo, podle kterého hráči vybrané hledali. Jejich úkolem bylo opsat část hebrejských textů na čelní části.
Tyto texty po předání Padrinům indikovaly, že souřadnice jsou ukryty na místním gymnáziu.

Hrádek a Žižkova zeď

Z rozluštěného záznamu, který hráči dostali před cestou do Třebíče, získali telefonní číslo. Byl to kontakt na fotografa, kterého sledovali v pátek.
Fotograf byl uvězněn v historické baště na náhoří Hrádek nad centrem města, která sloužila jako obranný prvek středověkého sídla. Sám se z ní nedokázal dostat. Jako poděkování Famiglii prozradil, že odtud sledoval podivné činnosti ve městě. Po chvíli sledování spatřili hráči muže v klobouku, který signálním klepáním na vrata u řeky přiměl k jejich otevření hlídačem.
Dveře se nacházely v dalším obranném prvku, tzv. Žižkově zdi, která je už jen zčásti zachovalá, ale překonat se stále jiným způsobem nedá.
Hlídač Famiglii po správném zaklepání sice otevřel, ale dovnitř je samozřejmě nepustil. Poradil jim ale, že se mají přesunout ke gymnáziu.

Kryt pod gymnáziem

Několik předchozích indicií ukazovalo na jedno z třebíčských gymnázií, konkrétně to starší, státní. U vstupu čekal Padrino Sornione, který během dopoledne získal čip pro vstup dovnitř. Po průchodu spletitými chodbami se hráči dostali až do atomového krytu, ve kterém měli za úkol najít souřadnice cílu celého víkendového snažení - Odkazu zakladatelů. Podzemí ale hlídalo několik strážců. Jednotlivé Famiglie měly prokličkovat mezi nimi v naprosté tmě a souřadnice získat.

detaily

• o tom, že se v podzemí školy nachází kryt, se Padrino Sornione dozvěděl náhodou v den začátku jarní části
• kryt je nečekaně dlouhý, hlavní chodba měří asi 70 m, obsahuje kolem 12 místností a jeden prostorný nouzový východ, který vede dokonce na dvě místa na povrchu
• kvůli rekonstrukcí přerušené chodbě museli hráči projít třemi patry gymnázia, než se ke krytu vůbec dostali
• v jedné ze zapovězených místností je sklad chemikálii

(skrýt detaily)

Finále

Famiglie teď měly dva klíče a souřadnice, kde by se měla nacházet bedna s Odkazem zakladatelů. Třetí klíč měl po celou dobu u sebe viditelně Padrino Regare, který jej předal té rodině, ke které měl největší důvěru. Souřadnice nás všechny přivedly do opuštěného průmyslového areálu, kde se v jedné šachtě nacházela tajemná bedna, kterou hráči společně vyzvedli a odemčeli. Uvnitř jsme objevili Odkaz příštím generacím a zázračnou vodu.
Do odjezdu vlaku na Brno zbývalo 8 minut, a tak bylo posledním úkolem doběhnout na nádraží. Vedení pak všem hráčům na cestu zamávalo.

Dokumentační video jarní části

Vyhlášení vítězů proběhlo spolu s objasněním všech nevyřešených záležitostí v neděli večer v Brně. Na prvním místě stanula s náskokem Famiglie Bevilotutto, o druhé místo se pak podělila Famiglie Bellagio a Famiglie Sepoltura.