Assassin Brno

Přihlášení

zapomenuté heslo

Kalendář

  • Registrace
    do 11. října 2024
  • Pohovor u Společnosti
    14. - 17. října 2024
  • Úvodní schůzka Donů
    22. října 2024
  • Předehra
    23. října 2024
  • Start hry
    24. - 28. října 2024
  • Mezihra
    13. listopadu 2024
  • Konec hry
    6. prosince 2024
  • Valná hromada Společnosti
    11. prosince 2024

Sledujte nás

Assassin Brno

Assassin Brno je městská hra, která ve své atmosféře přebírá prvky italské mafie a prohibiční éry. V tomto duchu jsou hráči rozdělení do zločineckých rodin, které mezi sebou soupeří o nadvládu nad brněnským podsvětím. Své postavení mohou rodiny posílit jednak rozšiřováním svého vlivu do dalších městských čtvrtí, obchodem, spojenectvími, nejrůznějšími prácičkami, ale především eliminací členů konkurenčních rodin. K tomuto účelu je po více než dekádu využíván nejlepší přítel každého assassina, zubní kartáček.

Od konce října do začátku prosince tak získáte možnost poznat město a jeho méně známá zákoutí, na vlastní kůži si vyzkoušet, jak dobře si dokážete chránit osobní údaje a seznámit se s lidmi, které byste jinak nikdy nepotkali.

Assassin Brno je mimo hlavní herní linii také hra plná dalších misí, role-playových scén nebo oživovacích úkolů, které mohou dále plnit i hráči, kteří byli eliminováni z hlavní hry. Každý hráč si v rámci vlastní rodiny může plně zvolit, kolik času chce hře věnovat a do kolika úkolů se zapojí. V konečném důsledku i když hra běží několik týdnů, nemusí být pro hráče vůbec časově náročná.

 

Něco málo z reportů našich spolupracovníků...

Kdybych se včera tak moc neopil, kdybych dnes neodešel z hodiny dříve, kdyby si kamarád neprohlížel moji učebnici, kdyby u Araba nebyla hrozná fronta, pan B. by ještě žil. Potkali jsme se na ulici kráčejíc opačnými směry. Chvíli jsem váhal, zda se za ním vůbec vydat. Nakonec mě ale touha po krvi otočila. Doběhl jsem ho. Ploužil jsem se hned za ním celých neuvěřitelných pět sekund a přitom jsem si v duchu přál, ať se otočí. Pak už mi selhala pistole. Pan B. se ani neohlédl, pouze pronesl: "Gratuluji!".

klasický vražedný scénář

Touha naplnit smysl mého znovuzrození nabývala na síle. Po setmění byla chodba téměř vylidněná. Jediným východiskem bylo posadit se mezi čekající. V tom se mě zhostily pochybnosti. Co když pozná mou tvář? Proč by si ale děvče jako ona prohlížela tvář dávno mrtvého muže. Z vycházejících byla mezi posledními. Nechal jsem ji udělat pár posledních krůčků na tomto světě. Říznutí téměř necítila...

naše společnost umí i oživovat